Otevři své srdce novým začátkům a věř,že andělé jsou jako hvězdy. Jsou stále tu, i když právě nejsou vidět.

Den, v němž přicházíme na svět, nám hodně napoví, jací jsme, jak budeme putovat na své životní cestě a jak naplníme svůj osud. Ti, kteří se hlouběji zabývají anděly,vědí,že každý den v týdnu náleží jednomu andělovi v němž vládne, a tak i působí na všechny osoby v tomto dni zrozené.

Já jsem se narodil v Ráji. Tak se jmenuje část města Karviné, kde je nemocnice. Proto už od svého narození jsem obklopen anděly. Nic totiž není náhoda.

Prababička se jmenovala Anděla.Vyzařoval z ní klid a smysl pro spravedlnost. Zkrátka jméno odpovídalo její duši. Dalším andělem byla moje babička Jindřiška. Právě ona byla ta, která mě naučila modlitbičku před spaním :

,, Andělíčku, můj strážníčku,

opatruj mi mou dušičku.

Opatruj ji ve dne v noci,

Od škody a od zlé moci.

Andělíčku, strážce můj,

tělo, duši opatruj “

A právě babička Jindřiška byla ta, která nás s bratrem Pavlem přivedla poprvé do kostela. ,, V kostele stojím nevěřící, stojím tu sám a v duši něco mám, čemu se říká víra .” Babička ji měla v sobě. Byla polsko-německého původu. Neměla lehký život. První dítě se jí narodilo mrtvé. Moje maminka, Helenka, byla vymodlená. Jejího manžela, dědečka zabili ve válce. Svoji dceru nikdy neviděl. Maminka se narodila v roce 1939. V době druhé světové války, utrpení, ale hlavně víry v lepší časy. A to jsou právě ty úkoly, kterými procházíme. Občas bolestné, ale očisťující. Lidé se od nepaměti modlili a věřili. ,, Věř a víra tvá Tě uzdraví ! ” Co si budeme povídat, na to vše si příjdeme později, našim duchovním vývojem. Jak říká náš anděl strážný ” ,, Nadechni se a leť ! Leť jako hvězda, která, i když padá se nikdy nevzdá ! ” Andělé jsou jako hvězdy, i když je nevidíme, existují !